Datum:25.10 - 29.10.2025
Putování jsme započali po zdlouhavé cestě vlakem, přičemž těsně předtím než jsme vystoupili přestalo pršet a tak jsme si mohli zapsat první kilometry do úkolů v desítce. Úspěšně jsme dorazili na ubytovnu v dědině s názvem Celné. K večeru jsme navštívili domácí biograf, kdy jsme se před projekci dozvěděli o napjaté situaci v pohraničí i o mobilizaci Československé armády s tím spojenou. Během nedělního dne jsme vyrazili na kontrolu opevnění a jakékoliv podezřelé aktivity v oblasti. Na vlastní oči jsme viděli poškozené bunkry a dokonce i jeden byl sabotován s takovou intenzitou až skončil na boku. Naši inspekci jsme zakončili na dělostřelecké tvrzi Bouda. Během prohlídky jsme získali přehled o stavu opevňovacích práci i politické situaci jenž panovala v tomhle období. Od té doby jsme již jenom kráčeli a nikoliv šli. Následující pondělní den jsme měli provést výzvědnou činnost za hranicemi, ale odradila nás předpověď počasí. Proto jsme se uchýlili k pohybovým aktivitám v nedaleké tělocvičně a následnému relaxu v bazénu. K večeru jsme děti vyhnali z pokojů od mobilů, přičemž jsme zasedli k hudebním nástrojům a deskovým hrám. Na sváteční výročí založení naší republiky se předpověď alespoň na dopoledne umoudřila a tak jsme mohli vyrazit na další putování s prohlídkou na pevnosti Hanička. Během opouštění tohoto komplexu, jenž byl během poválečné doby přestavěn na protiatomový komplex, nás zastihlo staré známé špatné počasí. Proto jsme předčasně ukončili naše putování. Při návratu jsme zjistili, že němečtí vojaci ovládají armádní komplex, kde jsme ubytovaní. Bylo tudíž důležité využít momentu překvapení, vykrást muniční sklad a co nejrychleji dopravit bombastický dárek německé ozbrojené skupině. Posledni den proběhla jako každé ráno rozcvička a poté, již začalo balení a odsun z pohraničních oblastí.
Téma bylo spíše klučičí, ale pokud se to holkám alespoň z poloviny líbilo tak jako mě, tak to považuji za úspěch. No dobrá tak aspoň z třetiny.
Zase někdy LP