Jednodenka v okolí Hvozdnice

Datum:13.06.2026

Děti, které v sobotu dorazily na jednodenní výpravu, si mohly užívat nebývalého luxusu. Téměř každý měl pro sebe jednoho instruktora, protože dětí bylo 6 a nás vedoucích 5, s pejskem 6. Ale to na kráse výpravy nic neubralo, spíše naopak. Zažili jsme nefalšovanou pohodu od začátku do konce. V Melči jsme nejprve půlhodinku strávili na tamějším hřišti a pak už jsme vyrazili přes kopec kolem větrníků směrem k Hvozdnici. Na jedné fajn planině jsme se zastavili, abychom si zahráli vyvolávku, a tak za chvilku už po louce neběhaly děti, ale běhal tam Ňaňuk, Dráček, Gargamel či Demogorgon, a aby toho nebylo málo, dorazili jsme se ještě cirkulárkou. V lese jsme zahráli ještě oblíbenou hru, kdy jsme ve dvojicích naháněli tenisák.

Zhruba po dvou hodinách jsme dorazili na místo ke Hvozdnici, které o víkendu předem vytipoval Hoki, že se by se nám tam mohlo líbit, a měl pravdu. Děti se hned převlékly do plavek, brouzdaly vodou, stříkaly se a odvážnější se i koupaly. Následovala výroba lodiček a pak velký závod, kdy každý zúčastněný musel co nejrychleji projet vytyčenou trať za mohutného stříkání a pohánění své lodičky. A abychom byli dost motivovaní, vymyslel Tygřík trest pro toho posledního – celý se znovu ponořit do vody. To ještě netušil, že si vymýšlí trest sám pro sebe…

Pak nám na chvilku sprchlo a využily jsme to klidovější hře, kterou připravili Kája s Eliškou, takzvanou burzu, kterou děti moc ocenily. Samozřejmě byl čas i na špekáčky, marshmallowy taky nesměly chybět. Čas ale hrozně rychle utíkal a my se už museli zase vydat směrem na vlak, došli jsme do Dolních Životic a do Opavy dojeli na půl sedmou, takže zase celý den strávený v přírodě. A Eliška nám na konci složila velikou poklonu, když řekla, že to byla nejlepší výprava, na které kdy byla. A to je co říct, protože Eliška už toho s oddílem zažila mnoho!