5. táborový den - Indie (Bombaj)

Datum:05.07.2026

Dnešní zprávička bude stručnější, protože včera jsme se s většinou z vás potkali na bombajském tržišti a nejčerstvější zprávy vám zajisté vaši malí cestovatelé pověděli. Ráno bylo neobvyklé, jelikož se děti probudily do prázdného tábora. Průvodci totiž museli jet obstarat zásoby a na cestovatele čekal pouze dopis o tom, že se mají o sebe do našeho příchodu postarat sami. Což zvládli ještě o něco lépe, než jsme čekali, ba dokonce nevypadali ani moc radostně, když jsme se do tábora za nimi vrátili.

Stihli jsme ještě jednu družinovku, výborný obídek, otevření pár konzerv v rámci desítky, ale poté jsme již z dálky pozorovali postupně se trousící zpřátelené kolegy z Velké Británie (někteří dokonce dorazili ve stylovém oblečení). A také různé emoce ve tvářích jednotlivých dětí, od těch rozzářených až po méně nadšené především z řad pubertálních dětí. Ačkoli workshopů byla připravena celá řada, tak se ukázalo, že naši členové mají vskutku zapálené sportovní rodiče a na lagori, indiánskou košíkovou a lakros bylo plno. A vrhli se do toho vskutku se vší vervou a bez zbytečného respektu k novým sportům. Především prý taťka od Teoše a Tona se toho opravdu nebáli! Na večerní schůzi vedoucích pak úplně veselo nebylo, protože jste prý přejeli naše několikásobné šampiony v lagori, a to se prý neodpouští...

Na oddílovém nástupu si tatínek od Adama vysloužil i pohár Nezdar (pro nejvtipnější zranění dítěte anebo rodiče), tak snad to posloužilo alespoň jako malá náplast za zranění, které u nás utrpěl. Večer u ohně nám zpestřily dvě odvážné maminky Tereza a Pavlína, z nichž díky druhé zmíněné jsme se seznámili s nám zatím utajeným povoláním "normalizátorka".

Některé děti nenesly úplně nejlépe odjezd našich přátel zpět do Velké Británie, ale rádi bychom vás ubezpečili, že dnes je už zase všechno úplně v pořádku a nikdo  na vás nevzpomíná :-). Ještě posíláme velké poděkování za všechny vaše laskominy, před chvilkou je malí cestovatelé měli na svačinku.