Zpěvník

Mimorealita - Tomáš Klus

^EmiJsou věci, ^Ckterý nikdy ^Gnepřeko^Dnám, 
^EmiJsou věci ^Cna který budu^G vždycky ^Dsám. 
^EmiNo tak se ^Cnezlob, mami, ^Gje to jen ^Dzlý zdání, 
^EmiŽiju, jsem ^Czdráv^G,^Dna chvíli ^Emibez dobrejch ^Czpráv^G, D. 

Stalo se, stalo, a zas může se stát, 
Žiju tu poprvý a nesmím se ptát 
Kudy že cesta vede k vysněným cílům, 
Jak neztratit se a nezranit se. 

R: Že trošku ^Gbloudím mimorealitou^D, 
Že lidi ^Emiv běžným světě šedivý jsou^C, 
Už tak nějak ^Gtuším, že to nebude snad^Dná úloha mít^Emi mě za syna.^C 
Že trošku ^Gbloudím mimorealitou^D, 
Že lidi ^Emiv běžným světě šedivý jsou^C, 
Už tak nějak ^Gtuším, že to nebude snad^Dná úloha mít ^Emimě za syna.^C 
Lampu ^Gzhasínáš, jdeš spát^D 
A zítra ^Emizase na šestou^C 
A i když ^Gprší musíš vstát.^D 
Já mám tě, jsi můj ^Emikus nebe ^C 

Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět, 
Slova co obrátí naopak svět. 
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání, 
Žiju, jsem zdráv, na chvíli bez dobrejch zpráv. 

Sama víš dobře, že to neumím vzdát, 
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat. 
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno, 
Ale musí se rvát a pak s hrdostí vstát 

R: 

Zpět do menu