Datum:05.07.2019
Bylo třetího července, léta páně 2019. Den jsme začali probuzením na našich místech na louce za táborem. Sbalili jsme si věci, zbaštili 200 rohlíků s málem a medem a na společném nástupu posádek zjistili, že abychom mohli zůstat v Indii, musíme dokázat, že tam nejsme nelegálně. Celé dopoledne jsme vše dělali, plnili společně, kamkoli jsme zašli. Hráli jsme turnaj v indické hře Co-Co, všechny posádky proti sobě.
U oběda jsme dostali povolení pobytu v Indii, takže nám oběd, špenátová polévka, a šunkofleky, s 8,5 kg uzeného , opravdu zachutnal. Odpolední hry nám ukázaly, jaká Indie vlastně je: Hra jednotlivců na Kasty a družinová hra posádek Posvátné krávy a na konec zkouška Bylinkář, kdy do dvaceti kapesníčků byly nasypány různé bylinky a bylo potřeba je uhádnout, co je v nich.
Každý den se totiž plní osobní zkoušky jednotlivců v posádkách v tzv. Hanzelkově denní výzvě a Zikmundově dobrovolné činnosti, kdy každý člen expedice může splnit nějaké úkol.
Před večeří opět se dobrovolníci hráli Indiánskou košíkovou, jiní si zase zpívali s kytarou. Míša K. zpívá opravdu krásně, další hráli deskovky ve stanu nebo karty v jídelně.
Po, mnohými dospěláky nenáviděné, ale mladšími milované večeři – krupici s máslem a kakaem, jsme se rozdělili na dvě velké skupiny: míchače a nemíchače. Kakao v krupici zamíchat nebo ne?
A večer nás čekal velký slavnostní obřad: Indická svatba a její rituály, zakončenou neuvěřitelnými tanečními kreacemi na indickou hudbu. Pro Evropana je to opravdu zvláštní zážitek, zúčastnit se zvyků místních. Dib si bral Lucii a společně si při tanci slíbili neskutečné věci. Po té jsme ulehli do svých stanů a poslouchali u svých rozhlasových přijímačů večerní vysílání Radia HaZi. Ve vysílání začala nová rubrika Okénko z domova, kam byly zařazeny pozdravy rodičů, které jsme obdrželi na našem webu.
Probuzení do čtvrtečního rána 4.7. bylo příjemné. Vstávali jsme až v osm hodin, neboť svatba se protáhla přes večerku a naším ležením se nesla příjemná hudba, při které jsme si na ranní rozcvičce zacvičili ranní jógu – pozdrav Slunci. Posnídali, sbalili své cestovatelské vybavení, mezi kterým nechyběly plavky a ručník a vyrazili na výlet ke Kašmírskému jezeru, kam jsme dodávkou dovezli také 13 nafukovacích lodí a od dopoledne do půl páté jsme dováděli na šterkovně, kam nás dovezl autobus. Plánovaný výlet na kolech k rybníku u Bílovce se nekonal, neboť voda v něm je dostatečně zelená. Závodili jsme na lodích v družstvech, lovili jsme míčky, shazovali se z raftu, převraceli lodě, koupali, plavali, ale také plnili Hanzelkovu denní výzvu: ujeď na lodi 40 metrů na trase mezi bójkami a v Zikmundově dobrovolné činnosti bylo potřeba si zahrát Discgolf a hodit placáčky 4 žabky po vodě. Vše se odměňuje penězi, tentokrát lirami. No a samozřejmě jsme si koupili dobroty: nanuk, limču, ale i nějakou baštu. Zákaz měla tatarka a zrmzka.
V táboře nás čekaly dvě návštěvy v podobě oblíbené vedoucí Báji, která se připravuje a následně odjíždí na studijní soutěž do Polska (fyzika) a na táboře s námi nemůže být a dlouholetá členka a vedoucí Šárka, která nám chystala všechny léky a zdravotku na tábor, to víte lékárnice. K večeři jsme zbaštili 20 kilo brambor a 14 velkých smažených květáků.
Den zakončil Uršulákův skvělý Asijský kvíz, kde jsme se dověděli, co jsme nevěděli o tomto velkém světadílu. Když už jsme měli zapnutou techniku, pustili jsme si blog z cest Poldy a Alice, neboť tito naši dva milovaní vedoucí a dlouholetí kamarádi jsou právě na pětiměsíční cestě Evropou a poslali nám fotky z Islandu, odkud právě odjeli.
Na úplný konec dne jsme ve stanech ve spacácích poslouchali Radio HaZi a slyšeli jsme i písničku Marnivá sestřenice, která vyhrála soutěž v naší hitparádě a dokonce vyřadila favoritku, píseň Bub, bum, bum. Bohužel vypadla i má oblíbená Ezp a brabenec.
Také další pozdravy v Okénku z domova a nechybělo ani přání k patnáctinám Jirky Z., který obdaroval všechny členy expedice výbornými mafiny od maminky Adélky, kterou tímto zdravíme přejeme ji brzké uzdravení polámané nožky, aby s námi na Balkánu, po návratu z Asie, mohla skotačit.
Loučí se s Vámi vysílání Radia HaZi a třeba se uvidíme na Festivalu na Cejlonu.
P.S: Nezapomeňte své dopravní prostředky zaparkovat někde v přilehlých obcích, nevjíždějte do lesa a na louky a taky "pozor", mohou přijít smuténky. Přece jen Asie je daleko a blízko zároveň.