Přihlásit
logo_kadao logo_atom

titulni_obrazek
znacka

Outdoor v Dolomitech

Na outdoor jsme letos vyrazili do italských Dolomit. Poprvé od vůbec prvního outdooru ve Švýcarsku v roce 2011 se nám nepodařilo naplnit autobus, a tudíž jsme na cestu vyrazili ve třech dodávkách Ford Custom s dvěma vleky doprovázených jedím Sharanem.  První zastávkou bylo mestěčko Gemona rozprostírající se na pomezí italské části Julských Alp a Pádské nížiny. Gemonou protéká tyrkysová řeka Tagliamento a nedaleko se do ní vlévá řeka Fella. Obě řeky jsme spluli, po cestě se koupali a omrknuli jsme i netradiční válečný bunkr nacházející se přímo v řečišti. Naše cesta pokračovala do centrální části Karnských Alp k národnímu parku Dolomiti Friulane. V klidném kempu u vesničky Cimolais jsme původně chtěli zůstat jen tři noci, ale malebné okolí nás přemluvilo si pobyt o noc prodloužit. Kromě řek Celina a Piave se v okolí nachází "protržená" přehrada Vajont, přes kterou se před 60 lety přelila povodňová vlna vzniklá sesuvem půdy. Ta zaplavila pod ní ležící městečko Longarone. Přehrada je dnes prazdná, ale pod hrazí se nachází 270m vysoká déčková ferrata, kterou jsme samozřejmě slezli. Okolí jsme také projeli na kolech a někteří se prošli k ikonickému bivaku Giuliano Perugini. "Friulánky" nás velmi mile překvapili svou krásou a turistickou nedotčeností. Naše další cesta se ubírala přes řeku Fellu do nejnavštěvovanější části Dolomit k Sella Rondě. Tento proslulý masiv jsme objeli na kolech, samozřejmě s pomocí lanovek, bez kterých by to za jeden den nešlo. Na trase jsme sjeli několik trailů, pochutnali si na italských dobrotách v refugiu, pokochali se krásnými výhledy, třeba na zbytky ledovce Marmolady, ale také jsme nastoupali 1000 výškových metrů, což jsme tak nějak (při placení bikepassu) nepředpokládali. Byť jsme byli dodávkami, pravá outdoorová atmosféra rozhodně nescházela. Nechyběla každovečeřní vůně linoucí se z rozpálených pánviček na plyňácích, nechyběla kytárka, volejbálek, ani večerní vykládání zážitků. Celý výlet jsme zakončili u Brixenu, kde jsme si sjeli řeku Rienzu, dali do pořádku veškerou výbavu, zapojili vleky (s kterými jezdili zejména Jesus, Tom a Adélka, za což jim patří velký dík) a vyrazili zpátky do ČR. Celý outdoor s námi absolvoval i dosud nejmladší účastník Albík W., který je opravdu pašák, stejně jako jeho maminka, která nás podél řek doprovázela na inlinech a dokonce si střihla i ferratu. Byť nám letos chyběli naši milovaní řidiči Míra s Jurou i celý žlutý cirkus, zjistili jsme, že i v dodávkách to nemusí být tak špatné. Děkujeme Tomovi za organizaci a snad za rok ve větším počtu!  
znacka

A jsme doma!

Ahoj kluci a holky, prima dny mámy a tátové, tak jsme doma! Asi zrovna perete? Možná vám váš táborník či tábornice povídá, co všechno prožil/a. Co bylo hnusné a nejhorší, ale současně super, skvělé a báječné. Protože ono musí být oboje, jinak to nejde. V poslední zprávičce jsme se rozloučili těsně před koncem tábora. Probíhaly sportovní turnaje, koupačka v potoce, zbaštil se hrnec koprovky a 14 knedlíků. Už i ti naši kluci italští nejí jen rohlíky, ale i jiné dobroty. Vlastně se dozvídáme, co všechno mnozí doma nejí a tady to je prý výborné. Vítězem soutěže obědů se staly plněné bramborové knedlíky se zelím. Vedoucí, kteří zrovna nevedli turnaje s dětmi, balili dodávku, abychom odvezli většinu, již nepotřebných, věcí  a také nakoupili klukům a holkám a všem klanům  odměny za soutěže během celého tábora. A co čert nechtěl! Plně naložené dodávka materiálem, před Kyjovice mi „klekla“! A bylo o bojovku postaráno. Navíc se spustil veliký liják, takže sedět v kabině a čekat. Po dešti vše přeložit na vlek a jezdit tam a zpět a zajistit odtah do Opavy. Také klobouk dolů, firma Malý a velký, která nám půjčuje dlouhodobě auta, okamžitě zajistila také náhradní vůz. Takže jsme se sice o něco zpozdili, ale odměňování a čtení pamětních lístků mohlo začít. No jenže…! A pak to přišlo! Temné mraky, zvednutý vítr, hromy a blesky! Rychle jsme se přemístili do šapitó a místo zapálení závěrečného ohně jsme sledovali „dechberoucí“ divadlo na obloze, s obavami, zda naše stany přežijí. Přesto odměny nalezly své majitele, tleskalo se, aplaudovalo, fotilo, no prostě závěr, jak má být, jen s divokou kulisou nad námi. Na louce opět stály kaluže vody, hlína se změnila v bláto a spektakulární bouře trvala asi 3 hodiny. Přestože mladší raději dobrovolně zalezli do stanů k vydatnému spánku, starší si nenechali svou slavnou a tradiční oddílovou chvíli vzít. Vždyť deváťáci vyráběli s Martinem fakule, aby mohli slavnostně zapálit „svůj“ oheň. Takže těsně před půlnocí vybrali z ohniště vodu a všichni jsme se dočkali. Oheň vzplál. Podruhé zazněla oddílová krásná hymna a pak se zpívalo a kdo chtěl, zpíval, jak dlouho chtěl a ještě u ohně mohl zůstat spát. Na mokré trávě zůstalo človíčků dost a oheň stále plál. Sám jsem vydržel  asi do třech rána a co bylo dál, musíte zjistit u jiných. Byl to prima tábor a je potřeba poděkovat vše, opravdu všem vedoucím (starším i začínajícím), že mají chuť svou aktivitou a dobrovolnictvím náš oddíl stále držet „v jízdě“. Především bych však chtěl poděkovat  LPemu, Stopařovi, Stoce a Berťovi za báječnou hru v zemi Jamatai, kterou dali krásně dohromady. Taky velké díky Ivce, že opět v kuchyni předvedla, co umí a když si hygiena odvezla náš jídelníček jako vzorový, „klobouček“! Ráno jsme uklidili tábor, bylo vidět, že už většina má dost! Přesto je potřeba zatleskat všem, kteří na kole zvládli i 30 kilometrovou cestu zpět do Opavy. Jste borci! Sledujte www.kadao.cz, kam vyvěsíme ještě videa a fotky a těšíme se na další KADAOrok Ahoj kluci a holky, ahoj a dobré dny do všech rodin, krásné léto všem a KADAO JEDE a po prázdninách oslaví 40. let. Čekají nás nové toulky, nové akce, možná již prázdninové a hlavně mnoho ZDARu!
znacka

Počtvrté z údolí Seziny, země Jamatai

I když teprve počtvrté, ale asi naposledy, se ozýváme ze země Jamatai. Po noci pod širým nebem, na loukách v okolí tábora, se klany probouzejí do horkého dne, kdy teploty atakují 35°C. Pijeme litry vody, šťávy, hrajeme si v potoce, ale také v nedalekém lesíku proběhla velká bojová hra. Ve stínu lesa. Po plněných, uzeným, bramborových knedlících se zelím na oběd, sedáme na kola a jedeme na koupaliště v Klimkovicích, kde lehce vydržíme až do šesté večerní a vracíme se až na večeři. Stoki s Bourákem pak pořádají večerní japonské turnaje v sumo, dekomlatu a dalších bojůvkách, Sice se zpožděním, ale pořád v limitu, zalézáme do spacáků.  Někteří chtějí plnit bobříka odvahy, přenocováním v lese, ale nakonec se jdou raději vyspat do stanu. A dobře udělali! Opět přišla bouře a hromy a blesky. Vše jsme nad ránem zavírali, utahovali a upevňovali před deštěm. Sice nás to lízlo, alůe ne zase tak moc! Nyní, když píšu tyto řádky, pořádá v šapito Ema s Pepinou pravý japonský kvízový večer a je docela příjemně, tedy oproti celému dni, kdy bylo opět horko. Přesto jsme hráli závěrečné hry, jak soutěže klanů, tak soutěže jednotlivců. Když jsem u soutěže jednotlivců, je potřeba podotknout, že Robert, řečený Berťa a Stoka, vymysleli báječnou hru, kde mocní vládci Rajina Fujin se prohánějí po ostrovech a je potřeba stavět chrámy a dobře stavět východy z nich. Robert také po celý tábor klukům a holkám pomáhá se stavbami a současně radí, jak dobře postavit, aby vše, co nejlépe sedlo. Vleká pochvala. Vůbec se hra jednotlivců prolíná s hrou klanů, takže je o zábavu každý den dobře postaráno. „Klouboček“ všem, kteří obě motivace přivedli na svět! Takže na závěr se běhalo, lepilo, skládalo a jak to dopadlo, se dozvíme zítra. A taky se čachtalo v potoce a snědla se pěkná hromada zapékaných těstovin, tvarohových koláčů, makových hřebenů a slunečnicových kostek s rajčaty a 3 hlávky zelí. A taky vím, že v čase kvízového večera, se chystá také závěrečná scénka naši japonské hry. Slyšel jsem, že někdo umře, ale to bývá i v dobrých hrách. Jak to tak vypadá, brzy se spát nepůjde, ale před námi je již poslední hrací den, pátek. Již nebude hrací, s japonskou motivací, ale normální sportovní a oddílový. Zahrajeme si lacros a jiné netradiční sporty, zbaštíme knedlíky s koprovkou a den zakončíme odměňováním, scénkami, zpíváním a hudbou u ohně. Ale to teprve bude! P.S: Mrkněte na další video!
znacka

V zemi Jamatai to stále žije

Už je to tak dávno, co jsme neposlali ani řádek. Je toho však tolik, že nestíháme psát. Vlastně máme i jiné psací povinnosti, neboť chystáme příspěvek do časopisu KČT Turista, Taky hracích věcí je moc a taky v kuchyni se toho děje hodně, a protože Helenka odjela na plánovanou operaci, střídáme se v její roli. Takže Heli srůstej, my = nové Helenky, to za tebe zmákneme! Než jste v sobotu přijeli na oslavu nového roku, děla se spousta aktivit. Především bylo ve čtvrtek veselo v ostravské ZOO, kam jsme odjeli dvěma autobusy a všichni v japonských kostýmech. To bylo veselo, nejen u klecí a výběhů, ale také u bufíků a při hře, kterou jsme v zoologické hráli. Na večeři jsme měli skvělé mexické fazole, po kterých jsme se zasmáli u japonského večera, plného Pokémonů, vodních, hmyzích, kamenných a mnoha dalších. V malých, krátkých, ale vtipných soutěžích, které vedl Hoki s Mončou si zasoutěžili zástupci všech klanů. V noci jsme vzali lampióny i ty vyrobené a šli k rybníčku před táborem vyvolat japonské bohy, kteří nám zmizeli v oparu a seslali pro našeho nového císaře dary. Po páteční snídani proběhla audience u císaře, učíme se japonské písmo, tvoříme chrámy pro sošky a také se chystá čajovna. Každý den doprovází různé worshopy, které jsou dobrovolné. Stříhá se, řeže se, hraje se, kreslí se, vyrábí se, masíruje se a od příjezdu Stokiho se také chodí s kajaky na rybník. Páteční oběd, dýňový krém se semínky, brambor a rybí filé v těstíčku a broskvový kompot, byl dokonalý a jako mnohé jiné dostal obrovské množství jedniček. Vůbec jsem zvědav, který oběd letos vyhraje bodování? Večer se nacvičuje japonské divadlo a klany vystupují se svými scénkami a konečně se jde spát normálně s večerkou. Musíme se totiž připravit na sobotní příjezd, Vás, Evropanů. To se nám však moc nepovedlo, protože hned v první hře jsme dostali neštovice a taky jsme zkusili posílat poštu, protože i to je pro Japonce dovoz z Evropy. Převážejí se různé zásilky, ale různými způsoby. Třeba tak, že se jeden člen klanu nesmí dotýkat země. Nebo se celý klan musí držet za ruce a samozřejmě na rychlost a pak byly na řadě boloňské špagety a Vy. Především moc děkujeme, že jste nejeli na tábor autem, vyhnuli jsme se tak problémům s okolními sousedy, až na jeden incident. Japonský nový rok byl ve znamení 21 více či méně zajímavých drobných soutěží nebo zastávek s karaoke, bubble tea nebo kávou, prakem, slackline, jugger meči, suši a wasabi, věžemi z matic, skládanými japonskými hůlkami  a mnoha dalšími drobnostmi  zajímavostmi. Každý vedoucí měl něco, aby Evropani s foťáky, po vzoru Japonců, mohli získávat nálepky na ně. A těch dobrot! Díky za ně! Postupně jsme je klukům a holkám dávali ke svačině či jen tak, navíc a s rozumem. Prográmek u ohně byl milý a jiný než vloni. Tatínkům díky za jejich komický příspěvek u ohně, mamce Verči za písničky a doprovod a všem za milou atmosféru, u ohně, kde jsme ještě hráli a zpívali až do pozdních nočních hodin. Tedy až po ohňostroji a zjevení draka. V neděli umřel starý japonský císař, který k vám promluvil a po jeho řeči a ohňostroji se nám všem zjevil drak. V neděli večer jsme rakev s jeho tělem přenesli na jamataiskou hranici a jeho tělo slavnostně spálili. Jeho popel jsme pak dali do urny, kterou jsme druhého dne vynesli na rozhlednu na Velkém Javorníku, kam jsme vystoupili ze sedla Pindula, a před zraky obyvatelů země Jamatai na vrcholu rozhledny, jsme vysypali popel po celé zemi, nejen po Jamatai, ale ve skutečnosti po našich Beskydech. Dokonce, protože je v pondělí hospůdka na Javorníku zavřená, nám majitelé otevřeli bufetové okénko a mohli jsme si posedět a koupit občerstvení, za moc děkujeme. Po 10 kilometrech jsme došli ke skokanskému areálu Jiřího Rašky a odtud nás autobusy převezli do aquaparku v Olešné, protože počasí nepřálo venkovnímu koupališti ve Frenštátu pod Radhoštěm, kam jsme měli jít. Přestože jsme přišli všichni utahaní po celém dni, spráskli jsme celý hrnec zeleninové polévky a ještě větší hrnec guláše s chlebem. Protože po celodenním výletě bývají všechny děti, nejen ty japonské, unavené, už se nehrály žádné hry, ale promítli jsme si na táborové jídelně pohádku o japonských bozích a princezně a kdo chtěl mohl spát pod širákem přímo v kině, čehož mnoho kluků a holek využilo. Takže když jsme s Jesusem odjížděli úterním ránem pro čerstvé pečivo, ale s bedýnkami jsme překračovali ležící, spící, kteří spokojeni chrupali, a začínal nový krásný slunečný den. Úterý bylo ve znamení sportů a turnajů mezi klany. Hrálo se freesbee, japonská, kdysi indiánská košíková a oblíbený bojovný jugger. Bylo sice hodně teplo, ale s pomocí několika sudů pitné vody, mnoha minerálek, studeného nebo vlažného čaje a čachtání v potoce se vše perfektně dohrálo a všichni hráči byli na večerním nástupu pochváleni za bojovnost. V kuchyni se během odbýval jiný zápas, neboť se bojovalo s 16 kily brambor, 11 kilogramy mletého masa, z kterých nakonec vzniklo 200 karbanátků, které zmizely do posledního. Ovšem jedničku dostaly nejen karbanátky, ale také fantastická kulajda a za své vzaly také další „vaše“ melouny a snědly se i všechny bábovky, které jste přivezli. Tečku na závěr udělaly dva hrnce špaget. Zkrátka byl to vydařený den, který zdaleka nekončí. Neboť zatímco píšu tyto řádky, kolem mne slyším vzrušené hlasy vedoucích, kteří domlouvají poslední pravidla večerní bojové hry. Spaní venku jste sice mnozí narušili odvozem karimatek a také táborových triček, ale nějak si poradíme. Pokud jsem zrovna u této věci, prosím maminky, aby přežily14 dnů špíny a nepořádku a přehlédly mnohé naše nedokonalosti, stan není obývák a není potřeba uklízet a odvážet něco předem. Taky pro příště prosíme, nenoste svým dětem neúměrné množství sladkostí, které pak cpou bez ohledu na své příští nevolnosti. Toliko mrzutosti a od teď samá pozitiva. Takže nás čeká noc venku v lese na louce, každý klan sám se svou vlajkou, kterou se snaží klany ubránit a jiným klanům ukrást.  Právě kolem mne prošli s karimatkami a spacáky další klany a já končím dnešní zápis. Je pozdě a za chvíli začne boj. Takže moc prosím, omluvte chyby v textu, neboť nemám korektora a vše sepisuji opožděně a ve spěchu. Posílám pozdravy do všech rodin. Držte nám palce, ať přežijeme vedra, Když jsme ale přežili deště, myslím, že přežijeme v pohod i vedra. Takže dobrou noc nebo dobré ráno a hlavně ZDAR nám všem!                                                                                                                                                                               Tom P.S: Přibylo video, mrkněte!    

Poslední akce

poseni obrazekposeni obrazekposeni obrazekposeni obrazek
pisen

Ende - Konec - Kafka Band

A-Tak se rychleE-  Cdostali venG

Ven z města tímto směrem

Jež bez přechodu přimykalo k polím

Kamenný lom, opuštěný, pustý

 

Poblíž domu docela městského

Zde se pánové, pánové zastavili

Že to místo bylo cílem, cílem

Buď že byli vyčerpáni, páni

 

Aby běželi ještě dál a dál

Teď pustili, pustili K.

Jež bez hlesu čekal a čekal

Všechno bylo zalito svitem

 

E-Měsíčním sviCtem, Gjehož přiroA-zenost

E-Přirozenost a Cklid Gnejsou dányA-

A-Žádnému jiE-nému, jiCnému Gsvětlu

A-Žádnému jiE-nému, jiCnému Gsvětlu

 

A-Pak povalili K. na kámen

A pak se hádali, kdo ho píchne

Nožem do srdce jako psa, jako psa

Nožem do srdce jako psa, jako psa

 

E-,C

Jako psa

Sie lehnten K. an den Stein

Jako psa

Seinen Kopf obenauf

Jako psa

Dann öffnete er seinen Gehrock

Jako psa

Fleischermesser in der Hand

Jako psa

Im Licht prüfte er die Schärfe

Jako psa

Sie legten Hände an K′s Gurgel

Jako psa

Sie stießen tief in sein Herz

Jako psa

Wie ein Hund, sagte er

Jako psa

"Wie ein Hund!" sagte er. Es war, als sollte die Scham ihn überleben.

Říjen
Po Ut St Čt Pa So Ne
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
Listopad
Po Ut St Čt Pa So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930

Vzkazy

DiB03.10.2024 (16:33)
Milí členové, rodiče, přátelé, kamarádi,

Blíží se narozeninový víkend a prozatím nám předpověď nepřeje. V případě, že by se předpověď nezměnila, budeme nuceni páteční Vyzvědače a sobotní Táborový den přesunout na neurčito.

Sobotní Narozeninový Táborák se uskuteční za každého počasí.

V případě, že by se Táborový den přeci jen konal, nezapomeňte ešus, hrnek, příbor a přiberte i šátek, plachtu a karimatku.

Těšíme se na vás.
Vedoucí oddílu Kadao
Samuel Kadeřábek02.10.2024 (14:53)
DDobry den omlouvam se z dnešní schuzky. jsem nemocní...Samík
Rabbit02.10.2024 (14:12)
Dobrý den, omlouvám Verču z dnešní schůzky, vrátila se z adapťáku s teplotou. Děkuji JF
Petr Beňo02.10.2024 (07:20)
Omluvám Petrika, ještě tento týden zůstane doma, doporučeni lékaři.
Matěj Klapetek02.10.2024 (07:04)
Prosím, omluvte Matěje z dnešní schůzky, je na školním výletě.


partneři
Opava Atom MS krajk KCT MSMT Malý a Velký

TOM 4207 KADAO děkuje MORAVSKOSLEZSKÉMU KRAJI a STATUTÁRTNÍMU MĚSTU OPAVA za finanční podporu CELOROČNÍ sportovní, turistické a táborové činnosti dětí a mládeže v rámci DOTAČNÍCH programů