Přihlásit
logo_kadao logo_atom
znacka

11. táborový den - Velká Británie (Londýn)

Od rána panovala v táboře napjatá atmosféra. Všichni věděli, že se blíží závěrečná hra, která je vždy ohodnocena nejlépe a zásadně rozhodne o tom, jak dopadne celotáborová hra družin.Tentokrát nebyla o náročném běhání, navigaci a hledání, ale o luštění šifer. Každý tým měl 120 minut na vyluštění 6 různých náročných šifer. Do oběda se to však žádné z družin nepovedlo a luštění muselo pokračovat ještě i po něm. A postupně se z jídelny ozývaly šťastné výkřiky, když se to jednotlivých týmům podařilo. První přešťastní byli žlutí, následováni světle modrou a fialovou. Ale na co to bude v celkovém pořadí stačit? To nikdo ještě nevěděl.   Ve zprávě stálo, kde se nachází bomba, která již brzy měla zničit celý Londýn a pomocí jakého kódu ji zneškodnit. Týmy se vydaly na tuto misi společně, odemkly místnost, ve které se bomba nacházela, zadaly kód a mohla být deaktivována. Ozval se hurónský křik cestovatelů, protože se jim podařilo zachránit Londýn i všechny jeho obyvatele. Potom vždy galantní Willy Fog nabídnul Romy (která se k němu již od Indie připojila a postupně mezi nimi vznikla láska) sestěhování. V tu chvíli začali cestovatelé skandovat :"pusa, pusa". No, co vám máme říkat, chvilku to trvalo, než se odhodlali a ještě se u toho schovali za klobouk, ale my věříme, že polibek padnul a že se snad časem pan Fog rozhoupá i k tomu, aby Romy požádal o ruku.   Odpoledne se ještě dohrával sportovní turnaj, plnily se úkoly do desítky, ale především se chystal oheň. Což znamenalo nahnat všechny děti do lesa a chvilku vyčkat, než samy pochopí, že když z něj budou pochodovat s jedním posbíraným klackem, tak budou chodit opravdu dlouho. Naštěstí to pochopili poměrně rychle a za vydatného přispění Vince jsme měli připravenou krásnou pagodu na večer.   U mazání chlebů na večeři ještě pár vedoucích stihlo sledovat historické finále ženského tenisu na Wimbledonu. A naštěstí skončilo právě včas, abychom se mohli přesunout na závěrečné vyhlášení. Jako vždy se oceňovala největší účast v průběhu roku v oddíle, plnění desítky, úklid ve stanu, sportovní turnaj, hra jednotlivců a hra družin. Jak to všechno dopadlo, se dozvíte až doma. Ale co je potřeba říci, je, že tým Tygříka už podruhé za sebou nebyl poslední a že možná je už kletba definitivně prolomena? No, uvidíme za rok.   Po vyhlášení jsme se přesunuli k ohni, tam jsme my starší zamáčkli slzu u pohledu na tak velké množství dětí zpívajících naši hymnu, z nichž některé jsou s námi v oddíle mnoho let a považujeme je téměř za "naše děti".  Dětské roky v oddíle ukončili letos Martin, Kryštof a Rózi, a toto jejich loučení doprovázely skutečně potoky slz ze stran dětí, ale i instruktorů, kteří je vítali mezi sebou. My se na ně už těšíme, protože víme, že v jejich podobě přichází opravdu značná posila do našich řad. Jak to už poslední večer bývá, hodně z nich si ustlalo své lože u ohně a čekala je noc téměř bez spánku plná sdílení a povídání.   No a teď už je ráno, vše se balí a připravuje se tábor na předání dalšímu oddílu, který přijede po nás. My za pár hodin vyskočíme na kolo a odpoledne se s vámi všemi setkáme. Děkujeme za vaši důvěru, že nám děti svěřujete a doufáme, že ani letos jsme vás nezklamali a připravili pro děti tábor plný dobrodružství a zážitků. A pokud u nás byly vaše děti jenom na návštěvě a přes rok do oddílu nechodí a chtěly by, tak se na ně budeme od září těšit! Jen je stačí přihlásit.
znacka

10. táborový den - Brazílie

Ráno po probuzení se nám zjevil Ježíš a poprosil nás, abychom jej doprovázeli na jeho poslední cestě. A protože to měla být cesta opravdu dlouhá, vzali jsme si na ni kola, abychom to urychlili. Tentokrát se cestovatelé rozdělili do třech týmů podle jízdní výkonnosti. A měli jsme dvě hodiny na to, abychom dorazili do cíle cesty, jež bylo Planetárium v Ostravě, protože tam byl pro nás připravený program od 11 hodin. Nejrychlejší i středně rychlá skupinka tam již od 10:30 vysedávala a čile klábosila. Zato skupinka nejmladších pořád musela čekat na jedno nejmenované děťátko, které jelo pomalu i z kopce. Teprve po čase se ukázalo, že jelo se zabrzděným zadním kolem, a až po opravě se mohl tým konečně rozjet. Každopádně do planetária dorazila tato skupinka s vyplazenými jazyky v čase 10:57. Naštěstí na ně čekali hned starší, kteří jim odebírali kola, pak rychle na záchod, zamknout batohy a do sálu, kde už čekalo i dost diváků z řad veřejnosti.   Tete na začátku obešla děti a upozornila je na to, že se musí chovat slušně, protože v sále nejsme sami. Nakonec jsme se obávali zbytečně, protože když se v sále setmělo a pustila se hudba, jalo se dost dětí (i vedoucích) dohánět spánkový deficit a probrali se až s rozsvícením. Paní průvodkyně byla trošku paf z toho, že k ní tak veliká skupina dorazila na kolech a pojala podezření, že jsme velcí sportovci nespíš i s diagnózou ADHD a tudíž existuje vysoké riziko, že bychom jim planetárium mohli zdemolovat. Mile pak byla překvapena, že děti expozice v klidu a poctivě prochází.    Po skončení jsme nechali děti hlasovat, kdo by rád ještě zavítal na koupák do Klímkovic, a zvedl se celý les rukou. Po příjezdu na něj jsme zjistili, že tento nápad jsme měli z celého okolí jediní (možná to trošku souviselo s počasím, které panovalo) a měli jsme jej celý pro sebe. Bobříka plavce si tak mohla splnit Eliška, Aduš, Ondra, Poppy, Lucka, Martin, Sam, Fredy, Tim, Emilky O. a Bety. A bobříka mlčení v tentýž den Bárt a Wikker. Starší si zahráli volejbal a kdo chtěl, využil ještě horkou lázeň ve sprchách, kde voda teče opravdu proudem (na rozdíl od čůrku v táborových sprchách).   Cesta do tábora uběhla už rychle, nikdo při ní totiž nebrzdil. Po návratu proběhl letos již třetí workshop pro instruktory  - tentokrát s tématem vedení schůzek, ty uplynulé se týkaly komunikace s dětmi a zdravovědy. Naplno již běží také pohovory s instruktory o uplynulém i nadcházejícím oddílovém roce  a o tom, kdo bude v které kategorii a co bude mít na starost.    Cestovatelé si střihli ještě soutěž mezi sebou v planku, kde ze starších vyhrála Laura a Kryštof, ale svými výkony nás udivili zejména mladší. Mezi holkami Linda, Laurinka a Lily a mezi kluky Kiki s Davidem, kteří se rozhodli vytrvat a nevzdat se, i když se jim už třepala celá těla. Všichni z nich drželi přes 10 minut, a protože jsme nechtěli přijít o večeři, tak jsme je všechny vyhlásili za vítěze.   Ježíš nám při večerním nástupu poděkoval, předal artefakt v podobě svazku klíčů a odešel odpočívat na svou posvátnou horu v Riu de Janeiru. Na večerním programu jsme prožili pravý karneval, jaký může probíhat pouze v Riu. Všechno v táboře se u nás rozsvítilo, rozezpívalo, rozvlvnili jsme naše pánve a boky a věnovali jsme se třem aktivitám typickým pro Brazílíi - lovení piraní, fotbalu a jízdám ve formuli 1. Určitě koukněte na nové fotky i videa, která vám prozradí více.  
znacka

9. táborový den - Peru

Po náročném dni v Mexiku měli cestovatelé dopoledne ještě hodně klidové. Měli čas na plnění úkolů jednotlivců, z nichž jistě nejnáročnější bylo vydržet ve stojce minimálně 5 sekund, a nezáleželo na tom, zda to byla stojka na hlavě nebo na rukou. Začátky byly dost náročné a doprovázely je různé krkolomné pády, ale cestovatelé (hlavně cestovatelky) se postupně zlepšovaly a na konci dne jich už bylo dost spokojených. Největší rekordmankou byla Linda, která ve stojce vydržela 8 sekund.    Následovaly workshopy, z nichž cestovatelé využili meditativní spojený se čtením andělských pohádek, střílení ze vzduchovky, vyrábění z fimo hmoty, pletení copánků a lakování nehtů. Možná si řeknete, že to jsou samé workshopy pro holky, ale asi byste se divili, jak dlouhý zástup utvořili zájemci z řad starších chlapců u lakování a pečlivě si své nehtíky krášlili.    A protože večer měl být divoký peruánský taneční večer, v jednotlivých týmech už začaly také vznikat první choreografie. Po obědových vynikajících karbenátcích už stálo u hodin v jídelně plno hladovců, kteří očima posunovali ručičky, aby již byly dvě hodiny a mohli se konečně najíst. Bobříka hladu tak nakonec splnili David, Fredy, Patrik a Teo Pavlík. A ještě náročnějšího bobříka mlčení Sam a Ton.    Odpoledne bylo našim úkolem najít bájné město Inků Machu Picchu. To se nám podařilo, ale prapůvodním obyvatelům jsme museli slíbit, že nikdy neprozradíme, kde se nachází. A tento slib jsme rozhodnuti dodržet. Odměnou nám byl potom další artefakt. Na večerní nástup dorazil Daneček a celý tábor rozzářil svou energií a nadšením, připojil se hned k týmu Amundsen a s ním slavil další vítězný den.   Večer se konala taneční soutěž týmů, pozvali jsme i dost zahraničních hvězd, aby nám ukázali svůj um v tancích jako je jive, cha cha, samba, rumba, waltz nebo tango. V porotě mimo jiné zasedl Donald Trump či Tatiana Drexler. Každý z týmů vyseknul opravdu výtečný kousek, až nás oči přecházely. Viděli jsme plno zvedaček, tance v páru, hvězdy, stojky, roznožky, mosty, šňůry, street dance, skákající ryby, vlnící se zadky i únos tanečníka v přímém přenosu. A rovněž jsme žasli nad velkolepými individuálními výkony zejména v podání Poppy, Fredyho a Adama. Vybrat jeden tým, který byl nejlepší, byl nadlidský úkol. Ještě když se na tom musíte shodnout s Donaldem Trumpem, tak je to opravdu složité. Ale podařilo se to a soutěž vyhrál tým Cook. Večer se nám poté trošku zvrtnul do diskotéky, která za mohutného přispění LPho a Danečka pokračovala ještě při večerním čištění zubů.
znacka

8. táborový den - Mexiko

V oddíle někdy vedeme řeči o tom, že dnešní děti jsou v porovnání s dřívějšími generacemi méně odolné, vytrvalé  a fyzicky zdatné. A že nejdou do her už tak naplno, jak jsme to dělávali my. Nejspíše na tom něco bude, ale nespornou výhodou tohoto vývoje je fakt, že děti jsou na sebe opatrnější a my už s nimi nemusíme trávit hodiny a hodiny na pohotovostích. Koho by toto zajímalo více, může si v aktualitách přečíst neautorizované letní vydání Bobra (https://www.kadao.cz/files/files/Bobr/Letn%C3%AD%20p%C5%99%C3%ADloha%20BOBRA%2034.pdf), které přináší podrobnou a vtipnou sondu do táborového života za uplynulých 30 let. Dozvíte se např. i to, jaké všechny předměty čouhaly z těl dětí, které do toho daly opravdu všechno.   Přesto však včerejší den v Mexiku měl ukázat, jak na tom ve skutečnosti cestovatelé s fyzičkou jsou, a připravili pro ně náročný den. Protože jsme původním obyvatelům Mexika Mayům měli dokázat, že jsme hodni toho, aby nás vpustili do svých chrámů, kde jsme potřebovali nalézt další artefakt. A museli jsme to dokázat především naší fyzickou kondicí a tím, že převezmeme jejich dovednosti v hrách, které se už předávají celé generace. Dopoledne tedy proběhly dva velké turnaje v lakrosu a mayské házené. Celkem se odehrálo 30 zápasů a cestovatelé bojovali jako lvi. Někteří si skutečně odnesli nějaké ty šrámy, ale všichni se snažili vrátit se do zápasů zpět, aby tak neoslabili svůj tým. Družina Columbus měla zvláštní motivaci, vyhlásila, že pokud celkově ve dni neskončí do 3. místa, bude v plavkách obíhat několikrát celý tábor.    Po odpoledním klidu  se turnaj ještě dohrával a po něm následovala další fyzicky náročná hra, tedy 45 minutové běhání v okolí tábora a zabírání chrámů. A kdo toho neměl ještě dost, v osobním volnu rozehrál softballový turnaj. Mexický večer si vzal na starost Dib s Luckou a byl opravdu mimořádný. Každý tým dostal tři odlišné a různě obtížné recepty, které měl přichystat. Takže za hodinku a půl si cestovatelé navzájem mezi sebou připravili 18 výtečných mexických tradičních jídel a společně jsme nad nimi hodovali.   A kdo by čekal, že tímto včerejší den skončil, šeredně by se mýlil, protože jsme to ještě dorazili noční hrou, kterou si připravily Eliška s Kájou. A hra se skutečně velmi vyvedla. Malí cestovatelé byli vysíláni na plnění misí a starší se museli nepozorované plazit tak, aby je vedoucí nespatřili a získávat tak pro svůj tým další body. Do postelí se sice dostali později, než jak je zvykem, ale nemusíte se o ně bát. Odpustili jsme jim hlídky, posunuli výrazně budíček a dopoledne máme velmi klidné. A společně jsme konstatovali, že to s tou dnešní generací přeci jen není tak špatné, že taky ještě něco vydrží.
znacka

7. táborový den - Čína

Tábor se nám přehoupnul do své druhé poloviny a naplno tak běží zápolení mezi jednotlivými cestovatelskými týmy o to, kdo dorazí včas zpátky do Velké Británie. Cestovatelé nemají moc velkou představu o průběžných výsledcích, ale táboroví vedoucí tvrdí, že rozdíly jsou tak minimální, že stále může kterýkoli tým vyhrát, a to nám přináší další motivaci.   Paní kuchařky pokračují ve výborném vyvařování a vyzkoušely již i nový recept butter chicken (který pro letošek vyřadil z jídelníčku kuře na paprice). Padlo na něj 15 balení knedlíků a 8 kg masa, ale to již bylo předevčírem. Včera byly na oběd tradiční čínské nudle, a protože cestovatelé celý den plnili úkol - jíst pouze hůlkami, tak jsme museli trošku prodloužit odpolední klid, aby to všichni stihli. Zase ale bylo poměrně čisto na rozdíl ode dne, kdy všichni obědvali se zavázanýma očima.    Protože si letos děti hodně oblíbily lakros, využíváme různé příležitosti k tomu, aby se v něm zdokonalovaly, proto i na hru jednotlivců byla připravená překážková dráha, která se musela celá proběhnout s lakrosovou pálkou - muselo se s ní i tenisákem přelézat, podlézat, skákat, chytat a dělat slalom. Většina dětí už tuto novou dovednost zvládá s přehledem.   V odpoledním klidu se dost dětí připojilo k výrobě kroniky, protože za uplynulé pololetí je třeba dopsat poměrně dost článků, a tak si práci mezi sebou rozdělily a rychle to ubíhalo. Zájem byl rovněž o workshop hudební a malování a vyšívání plátěných tašek. Ve sportovním turnaji se měl hrát softball, ale počasí tomu nepřálo, tak dneska už to snad klapne. Na večerním nástupu obdržel velmi náročného bobříka mlčení Tim a bobříka hladu Sam. Také dnes spousta dětí drží bobříka hladu, ale trošku vás napneme, a kdo to byl, se dozvíte až zítra   Večer patřil stavitelství a malí cestovatelé vyráběli pouze ze sirek světoznámé stavby - Eiffelovu věž, Braniborskou bránu, Tower Bridge, šikmou věž  v Pise, raketoplán Columbus a Titanic. Jistě budete moct již brzy tyto pozoruhodné stavby obdivovat ve fotogalerii, ale již do ní nakoukněte klidně teď, protože tam mnoho krásných fotek už zase visí.   Přejeme ještě pár posledních klidných dní, než se všichni vrátí, a věřme, že dlouho nezavřou pusu, jak vám budou chtít vše povyprávět.
znacka

Neautorizovaná letní příloha časopisu BOBR

Ahoj kamarádi, na níže uvedeném odkazu si můžete v případě vašeho zájmu přečíst letní přílohu aktuálního vydání BOBRA č.34. https://www.kadao.cz/files/files/Bobr/Letn%C3%AD%20p%C5%99%C3%ADloha%20BOBRA%2034.pdf  

Poslední akce

poseni obrazekposeni obrazekposeni obrazekposeni obrazek
pisen

Kamiony řídí - Moře dní

E-,A,C,G

Starší ségru čeká Cesta kolem světa Tu mladší osud jiný Nasedá do kabiny

Bylo to dost velký haló Na pumpě pár aut už stálo Došlo snad k použití zbraně Ne na nás Ale na ně

Kamiony řídí miliony lidí Sama žádný nezná A kdyby jo Taky zdrhá

Tirák táta

Její ségru čeká Dálnice a světla Vzala roha po svém Vzala roha stopem

Bylo to fakt velký haló Znali se moc nebo málo? Jak pošle pohled ta starší Tak pláchne i ta mladší

Kamiony řídí miliony lidí Ona se mu líbí A on se jí taky líbí

Tupá nána

Červenec
Po Ut St Čt Pa So Ne
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
Srpen
Po Ut St Čt Pa So Ne
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Vzkazy
Tygřík17.07.2026 (20:03)
Time, nějaký spacák zůstal ležet na chodníku po návratu z tábora, vzali jsme jej do klubovny.
TOM17.07.2026 (17:28)
Áďo Dibe, synku zlatý, DÍKY, jak to stíháš? smile
Tim Hermsen17.07.2026 (17:27)
Ahoj. Chtěl bych se zeptat jestli mi někdo omylem nepřibral můj maskáčový Ohusky spacák?
DiB17.07.2026 (12:32)
Milí přátelé a kamarádi,
na stránkách už visí fotky i videa z tábora. Mrkněte, pokud chcete zavzpomínat.
Krásné léto přeje
DiB
Tygřík15.07.2026 (13:35)
Do konce týdne by se mělo objevit na stránkách.


Účast

Starší

Drak - 74% / 56%
Ema Goldmannová - 79% / 67%
Kryštof B. - 84% / 78%
Meli - 89% / 78%
Nela Tancíková - 74% / 67%
Robin Rod - 74% / 67%

Mladší

David Tylich - 84% / 67%
Eliška Novotná - 74% / 56%
Emílie Volná - 84% / 56%
Fredy (Bertík T. - 74% / 78%
Laurinka - 84% / 78%
Linda Frélichová - 84% / 89%
Poppy - 84% / 78%
Štěpán Frélich - 89% / 78%
Teo Hladiš - 74% / 67%
Ton - 89% / 67%
Toník Novobilský - 74% / 56%

Nováčči

partneři
Opava Atom MS krajk KCT MSMT Malý a Velký

TOM 4207 KADAO děkuje MORAVSKOSLEZSKÉMU KRAJI a STATUTÁRTNÍMU MĚSTU OPAVA za finanční podporu CELOROČNÍ sportovní, turistické a táborové činnosti dětí a mládeže v rámci DOTAČNÍCH programů