Vánoční výprava na sněhu ve Pstruží

Datum:09.12 - 11.12.2022

Vánočních výprav už zažil náš oddíl mnoho, ale přesto byla tato opravdu něčím specifická a dalo by se říct až dobrodružná. Začala obyčejně jako každá jiná, naložili jsme batohy do vozíku, odešli na vlak a odfrčeli do Čeladné. Odtamtud jsme již ve tmě a ve sněhu rázovali 3 kilometry pěšky směrem k naší chatě. Ti nejmenší z nás už sotva pletli nohama, ale všichni jsme zdárně došli až do cíle. To už se však proti nám hrnulo pár vedoucích, kteří na chatu dojeli dřív a doslechli se, že auto s vozíkem se kdesi dole zaseklo a nemůže vyjet (až později jsme se dozvěděli, že to bylo mnohem vážnější a že vozík trčel nad propastí, a že jen náhodou do ní nesjel a nestrhnul i auto sebou, protože se zasekl o strom). My ostatní s dětmi jsme se už ubytovali, ale spát se jít pořád nemohlo, protože batohy byli stále ve vozíku. Když už jsme začínali být fakt unaveni (to se však netýkalo mladších kluků, kteří unavení nejsou nikdy), tak zatelefonoval Tom:“ Hele, teď to fakt není sranda, ale je potřeba, abyste se všichni oblékli, sešli dolů a musí se odtahat všechny věci na chatu. Vozík už je vyproštěný, ale výš nedojede.“ A světe div se, z dětí rázem spadla únava, rychle na sebe naházely, co bylo po ruce, a vydaly se na půlkilometrový sešup dolů, aby nosily zase zpět nahoru všechny bágly, karimatky a spacáky, ale především všechno jídlo a oddílové vybavení na celou výpravu. Někteří šli i dvakrát, třikrát, aby tak co nejvíce pomohli. Ne vše bylo jednoduché vynést, takže jsme po cestě mohli vidět koulející se brambory a jablka, vylitá mléka, ale nakonec se vše vyneslo nahoru a za to všem patřil ohromný dík a uznání. Všichni poté už usnuli zaslouženým spánkem a probudili se do ještě větší sněhové nadílky, kterou jsme hned po snídani využili k eskymácké hoňce a stavění největších a nejkrásnějších sněhuláků. Po polívce se někteří dívali na vánoční pohádku, avšak nemálo nezdolných jedinců opět vyrazilo na sníh a nebylo o nich ani vidu ani slechu až do odpoledne. To se neslo v duchu vánočních tradic a vyrábění vánočních přání a ozdob na stromeček a smažení jablek v županu. Večeře byla vskutku slavnostní, s výtečným menu i obsluhou, i kytarovým doprovodem. Rozdávání dárečků dokreslila i půvabná atmosféra, kdy každý musel říci o někom vylosovaném něco hezkého či dokonce o něm vymyslet celou báseň. A tak jsme potěšili i své dušičky, když jsme o sobě slyšeli tolik krásných věcí. S dárečkem byli nakonec po všech výměnách snad všichni spokojeni, i když už snad zároveň tušíme, že to nakonec nebude to nejdůležitější. Spolu nám bylo dobře i později, když už se hrály vánoční koledy za doprovodu všech možných nástrojů. Nedělní dopoledne se neslo v duchu uklízení, balení, pouštění lodiček a nošení všech věcí zase dolů, ale to už šlo teda mnohem lépe než napoprvé.