Výprava za plněním Hořcovy výzvy

Datum:16.04.2023

Počasí nám na rozdíl od minulé jednodenní výpravy pro nováčky skutečně přálo, a tak jsme se na zastávce u nemocnice potkali v hezkém počtu 15 dětí, které byly natěšené na plnění úkolů z Hořcovy výzvy. Na kraji Slavkovského lesíka jsme si tedy doopravili své vlaštovky a hned začali plněním úkolů – Let s vlaštovkou na 1 km, byl to tedy úkol složitější, než jsme čekali, protože vlaštovky se poměrně rychle ničily, a tak musely být vyráběny neustále další a do cíle některé děti spíše doházely špinavé papírové kuličky, ale zvládli jsme to úplně všichni. Energii jsme si dodali dvouminutovým stáním bosých nohou v potoce, což už se teda ne všem plnit chtělo a vžila se taková oblíbená věta, kterou pak děti opakovaly při jiných dalších úkolech, když se jim do nich moc nechtělo:“ To si udělám až příště “. Podél rybníků jsme dorazili k moc fajn tábořišti s ohništěm, kde jsme strávili asi 4 hodiny dalšími úkoly či jen takovým bytím v přírodě, protože nedaleko byl fajn potůček, bunkr, plno stromů a keřů a především oheň, který mále kluky obzvláště přitahuje. Co jsme ani netušili a plno dětí si tento úkol splnilo, bylo rozdělat oheň bez použití sirky. Noemi a Štěpík půjčili svá křesadla a Noemi všem vysvětlila správný postup, a nakonec všichni, kteří se do toho pustili, opravdu ohýnek zapálili. Bylo hezké sledovat, jak si navzájem pomáhali a rychle hledali kůru či slámu pro kamaráda, kterému vzplála jiskra a bylo potřeba do ohýnku něco přihodit. Zvládli jsme si také upéct na kamenech placky, v popelu upéct brambory (spíš byly polosyrové), pobýt na stromě či pařezu, někdo se i 4 hodiny neposadil. Anička musela stát ještě v autobusu a chvilku i po příjezdu do Opavy na chodníku, aby splnila časový limit a teprve poté mohla nastoupit k mamce do auta a odjet. Některé děti po cestě sbíraly kopřivy, aby si mohly přichystat doma kopřivový sirup, tak snad se jim i povedl a snad jsem nezapomněla nic ve výčtu toho, co vše jsme plnili. Věřím, že všichni jste zase pořadím o kousek výš poskočili a hlavně přeji, až vás Hořcovka i dál baví, ať už jste první nebo poslední.