Pozdrav z cyklopuťáku č.4

Datum:21.08.2015

Posíláme slunečný pozdrav z Krušných hor. Dnes bylo opravdu nádherně!! Ale to až za chvíli….Noc v tělocvičně nám opravdu pomohla - vše jsme usušili. Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili na „náš“ plánovaný cíl: Klínovec.  Počasí bylo normální, trošku chladněji, ale v pohodě. Na Klínovec jsme vyjeli jej celkem snadno a rychle. Z nejmenší rozhledny na světě (asi?), byl krásný výhled. Za nedlouho jsme již frčeli tam, kam jsme se před chvíli dívali. Nad Jáchymovem opět k Božímu Daru, na zašlou osadu Rýžovna až do Abertam. Cestou  z Božího Daru jsme vyplňovali úkoly Ježíškovy stezky (trošku až moc pro dětičky), tak jsme  se zastavili u štoly Mauricius, ale neměli jsme rezervaci, přesto jsme si prohlédli alespoň fotografie dolu. Zpátky jsme jeli přes Německo, do kterého ovšem vjíždíme každou chvilku. Po příjezdu jsme měli v nohách 55 km a večer nám Jonáš s děvčaty připravili bramborový guláš s paprikou a na pivě. Bylo parádní si lehnout a čekat až zavolají k večeři. Večer se tradičně hrály deskovky a mnozí „vytuhli“ hned. Pochvalu však zaslouží naši nejmladší, především Martin, UFO, Diviš a Tonda, kteří šlapou skvěle a kopcovitý terén zvládají, Martin sice ke konci již nemluvil, ale dojel. Martine jsi „chlapák“!!

Ráno jsme uklidili tělocvičnu, nabalili dodávku, kluci se domluvili, kdo řídí a kde se vystřídají, aby si všichni na kole zajezdili. Na kolech jsme pak vyjeli z Kovářské do německého Jöhstadtu. Se zájmem jsme na nádražíčku úzkokolejky sledovali, jak šibují mašinky a pak dlouho jeli překrásným  údolím Černého potoka. Když jsme  vystoupali k hraničnímu přechodu na Hoře Sv.Šebestiána, kde se kluci střídali v řízení, přidali se k nám Klíště a Roští z Berouna (přezdívky), kteří za námi přijeli na pokyn z ústředí A-TOMu, kde ví, že jsme na cyklopuťáku a kousek cesty nás točili. Točí již přes rok časosběrný dokument o činnosti oddílů ATOMu. Takže je možné, že se objevíme ve filmíku.

Točili právě v úžasné krajině kolem osady Kalek, kde jsou krásná rašeliniště, podobná těm v okolí Božího Daru. V Kaleku udělali ještě rozhovor s Dibem o našem puťáku a oddíle, my jsme si odpočali a frčeli dál, do Hory Sv.Kateřiny, kde dnes spíme v kempíku (sami) za hospůdkou, ve které jsme povečeřeli vepřoknedlozelo. Přímo naproti stanům máme vstup do štoly a kempík je přímo na českoněmecké hranici. Zítra využijeme naší polohy a pojedeme si prohlédnout dvě zajímavá německá městečka a s nimi i přehradu Fláje, která by měla být vypuštěna a na dně by se měla objevit zatopená vesnice. I dnes jsme ujeli 55 km, všichni v pohodě, Martin mluvil a jel, jako velký chlap, odmítl  potupnou nabídku svozu dodávkou, prostě borec!!

Přestože nám pár dní počasí opravdu nepřálo, máme ujeto 230 km, tedy ti, kteří v úterním deštíku přece jen vyrazili. Takže většina 210. Myslím, že 300 km pokoříme. Zítra a v neděli to dorazíme. Zítra hlásí krásně, čeká nás náročný den na kolo i na poznané a nás dnes čeká chladná, ale příjemná noc ve stanu. Zdravíme domů i přátelé, kteří sledují naši cestu. Ahoj z Hory Sv Kateřiny, Tom.