Přihlásit
logo_kadao logo_atom

titulni_obrazek
znacka

Ohlédnutí za outdoorem na Balkáně

Ahoj kluci a holky, rodičové, přátelé, zdravíme všechny po návratu do Opavy, ať jste právě kdekoli. V neděli jsme se vrátili z šestnáctidenní outdoorové cesty po zemích Balkánu a zajímavých zážitků jsme přivezli „na knihu“, dobrých, horších i skoro neuvěřitelných. Spluli jsme řeku Taru v Černé Hoře, Neretvu a Vrbas v Bosně a Hercegovině, přespali v kaňonu Tary, prošli jsme se ulicemi Kotoru, Budvy a Mostaru, vylezli na vrcholy Velký Meděd a Bobotov Kuk v národním parku (NP) Durmitor, na kolech projeli nejen Durmitorem, ale také pohořím Bjelasica a koupali se v Biogradském jezeře, obdivovali vrcholy pohoří Komovi, vyjeli k Njegušovu mauzoleu v NP Lovčen, obdivovali kaňon řeky Morači, bohužel bez dostatku vody ke splutí, opravovali defekty na přívěsu za busem nebo na kolech, opravovali brzdy nebo řetězy, ošetřovali pády a spáleniny, sjeli na kolech nevídaných 25 serpentin do Boky Kotorské, ale také řešili nehodu našeho vleku s řeckým autem, stali jsme se aktivními účastníky bosenské svatební hostiny, poznali pohostinnost Balkánců v podobě, pro nás, upečeného kůzlete s tradičním pečivem - burek, kterých jsme spořádali opravdu hodně, prožili jsme téměř apokalyptickou bouřku s poryvy větru a přívaly deště s poničenými potrhanými stany na břehu Vrbasu u Banja Luky, poznali jsme nevolnosti z (ne)pitné vody, nevěřili vlastním očím při pohledu na mraky balkánských odpadků, řešili pokuty a úplatky a korupci balkánských celníků a policistů. …zažili jsme opravdu neuvěřitelné dva týdny, které zůstanou dlouho v naší paměti. Byly to nádherné a velmi poučné dva týdny s KADAOpartou v zemích, kde je stále znát, že válka skončila teprve nedávno. Důkazem nevšedních zážitků jsou fotografie na našem webu https://www.kadao.cz/foto/index.php/2019/Outdoor-na-Balk-n---ern-Hora-Bosna-a-Hercegovina a v nejbližší době také krátký film, který se právě připravuje. Díky Asociaci TOM, Klubu českých turistů, Statutárnímu městu Opava, Moravskoslezskému kraji, MŠMT a marketu Tesco Opava za podporu našich celoročních aktivit. A především DÍKY Dibovi za skvěle připravenou akci, Méďovi za báječný bulletin a nové číslo Bobra, TeTe za pomoc s logy a mnoha vedoucím za pomoc při přípravě materiálu a lodí na cestu.  P.S: KAM PŘÍŠTĚ SE UVIDÍ (jestli příště bude)? Favoritem je Francie a Španělsko aneb Pyreneje podruhé!  Zajímavé by mohlo být Pobaltí? No a samozřejmě Norsko podruhé!  Tímto bych rád vyvolal oddílovou polemiku o tom, kam na outdoor v roce 2020?  
znacka

7. ZPRAVODAJSTVÍ ZE SVĚTA  - ZE SOVĚTSKÉHO SVAZU ZPÁTKY DOMŮ, DO ČESKOSLOVENSKA

Vážení posluchači, vážení čtenáři, milí sledovatelé naší cesty po Tajuplné Asii, naposledy se Vám hlásíme z naší dlouhé cesty, po stopách Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, blíží se příjezd ze Sovětského Svazu, nynějšího Ruska, domů, do Československa. Máme problémy se sovětskou policií, byly nám zabaveny cestovní pasy a my je musíme získat zpět, jinak se nedostaneme zpět domů. Takže dopoledne v náročné hře Příjezd do ČSSR se snažíme pasy získat zpět. Mezitím se v expediční kuchyni chystá koprová omáčka, které se spořádalo 16 litrů a stejný byl i počet snězených šišek knedlíků. Po obědě se naposledy potisky razítky s názvy států mapy na zádech triček všech cestovatelů. Je ctí každého cestovatele, aby věděl, kterými státy vlastně projel. Současně probíhal další Zuzčin hudební workshop, kde se zpívalo opět podle nových táborových zpěvníků. Odpoledne bylo ve znamení pálkovacích her. Starší hráli tradiční softbal, mladší upravenou a velmi zajímavou jednoduchou verzi Bee-ball. A to už vše směřovalo k příjezdu našich slavných cestovatelů domů, do Prahy, do Opletalovy ulice. V posledním nakupování za získané vydělané peníze si zájemci mohli koupit dokonce razítka Celního úřadu, jako zajímavou sběratelskou cestovatelskou indicii. Zatímco se chystal příjezd do Opletalovy ulici, plnila se naše dodávka Tatra 805, alias zapůjčený Ford Transit, sportovními i sladkými odměnami pro naše cestovatele. A pak již vypukly velkolepé oslavy, které jsme uspořádali v šapitó, neboť začalo pršet. Možná to bylo štěstí, které nám pršelo? To bylo vítání a byli tady všichni,pánové Zikmund s Hanzelkou, ředitel automobilky Tatra, celníci a mnoho dalších. Za svou snahu byli odměněni nejlepší jednotliví cestovatelé - nejmladší kluci badatelé, nejmladší holky překladatelky, trochu starší kluci mechanici a nejstarší kluci šoféři a nejstarší holky navigátorky. Soupeřící posádky se dověděly svá umístění a každý cestovatel tak obdržel nějakou odměnu. Všichni účastníci pak ještě obdrželi dáreček z cesty – společnou fotografii. Naposledy se Instaxem vyfotily poslední fotografie, které okamžitě vyjely z přístroje a jistě se stanou raritou naší kroniky. Podepisovaly se fotky, trička, ruce, razítka se najednou objevila na tvářích, čelech a kdoví, kde ještě. Všichni cestovatelé byli hladoví a zmizelo 200 rohlíků se šunkou a kopec cherry rajčátek a okurek. A je tady večer. Hra skončila a u slavnostního táboráku se scházíme v oddílových tričkách. Letošní deváťáci – Diviš, Máša, Robert a Ufo, kteří si podle oddílového zvyku během tábora nasbírali smůlu za stromů, jehličí a vyrobili svou fakuli, zapalují slavnostně oheň, u kterého se čtou pamětní lístky každého táborníka – cestovatele. Shlédli jsme divadelní kus O Slezině, v podání Roberta, Máši, Pepiny, Markéty, který napsal Motýl a sehráli jej na Festivalu Harryho Moučky v březnu. Krásně se zpívá a velká radost je, že se do zpívání a hraní zapojuje stále větší počet dětí. Při pohledu na otevřené zpěvníky a světýlka čelovek je jasné, že zpěvníky plní svůj účel. Hrajeme dlouho, každý, kdo jak vydrží. Spát odchází každý, kdy „má dost“. Ráno, po nugátových koblizích na snídani, uklízíme naše ležení, chystáme kola, pláštěnky, crossainty na svačinu, balíme do batůžku a vyrážíme podél Seziny zpět domů, do Opavy, na Zukalku. Pod Pustou Polomí nás chytá velký liják, ale to už nám nevadí. Odolní jsou i ti nejmladší, navíc nám táta Dana a Robina, od Podvihova kryje peloton doprovodným blikajícím autem (díky). No a teď je teď. Jsme po čtrnácti dnech doma. Vážení posluchači, vážení čtenáři, jsme na konci naší cesty, byla náročná, ale zajímavá, nevšední a netradiční. S KADAOpartou se cesty zvládají nějak snadněji, zvesela, se zapálením a nadšením. Veliké DÍKY patří všem vedoucím za nasazení, nápady, čas a především chuť, s jakou „do věci“ jdou. „Klobouk dolů“, jste báječní, podobně, jako mladí cestovatelé, kterým jste připravili nezapomenutelných čtrnáct prázdninových dnů. Ještě jednou DÍKY MOC. AHOJ na dalších oddílových cestách...!  
znacka

6. ZPRAVODAJSTVÍ ZE SVĚTA  - OLYMPIÁDA V TOKIU A POTOM VZHŮRU DO ČÍNY

Opět se Vám hlásí Radio HaZi se svým rozhlasovým a současně čtenářským přenosem,  je úterý a my stojíme na stadionu v Tokiu. Právě k nám promluvil japonský císař. Vztyčujeme vlajku olympiády a pořádající země, Japonska. Za zpěvu japonské hymny, v doprovodu příčné flétny, při tanci japonských dívek v kimonech, přináší běžec pochodeň s olympijským ohněm. Po jeho vzplanutí, začínají olympijské hry v Tokiu. Mladší sportovci hrají zajímavou běhací hru Gorka Y Morka, v témže čase hrají starší milovanou Koshi – kovou. Všechny posádky bojují ze všech sil, ale přesto ještě neví, co je čeká odpoledne.  Po bramborech, pečených na obrovských paelách, drobném odpočinku, v podobě hudebního workshopu a další Jesusovy Únikovky, začíná  olympijský pětiboj: hází se oštěpem, střílí se z luku na velké slaměné terče, plave se s gumou na dálku, střílí se také ze vzduchovek, probíhá se obranou přes hřiště v silovém čtyřboji. Po obědě se nám také předvedla československá gymnastka Věra Čáslavská, kterou Motýl „vysekl“ naprosto věrně. Předvedl(a) a doslova vystřihl(a) nám hvězdu a naprosto šokující byla její šňůra. Večer, po chlebech s vajíčkovou pomazánkou, nás Stopař a Pérák pozvali do japonské bojové arény, plnou zajímavých úpolů a silostních a dovednostních soubojů dvojic. Ještě jsme si nechali orazit víza do pasů, zalehli jsme do spacáků a už nás provází další vysílání Radia HaZi, které nás zve do Číny. V středu se vypravujeme do veliké Číny. Čeká nás rýže a kuřecí čína k večeři, ale než se do ní zakousneme, musíme vystoupat na nejvyšší čínský vrchol Velký Javorník (917 m.n.m.), ujít asi 8 km s poměrně slušným převýšením, sejít kolem skokanského můstku, kde trénoval a skákal český olympionik Jiří Raška, ve Frenštátu p.R., nemohla chybět návštěva Muzea Tatry v Kopru, kde právě probíhá výstava pánů Hanzelky a Zikmunda. Návrat se opravdu protáhl, neboť nemohla chybět hodina a půl plavání a dovádění v aquaparku v Olešné. Především tamní divoká řeka sklidila úspěch, podobně, jako tobogán a vířivka. Jo a taky velký úspěch sklidila opravdová teplá sprcha. Hodně dlouho jsme se rochnili, před bazénem i po něm. Náš kamarád Jirka Galeja nás busem dovezl, také s námi zůstal a  mohli jsme snovat plány na Balkán, kam za pár dnů odjíždíme, my starší. V jídelně nás u číny s rýží provázela hitparáda Radia HaZi a zcela jednoznačně vyhrála píseň Oliver Twist. Na celní úřadu byly trochu problémy, neboť naše výprava směřuje do země neomezených možností, Sovětského Svazu (SSSR). Právě v ruštině se pak odehrává většina  již nočního „spacákového“ vysílání Radia HaZi. „Zkazka o Zajčikovi…“, v podání  „tovarišč“ redaktora Marcela byla doslova k popukání. A to jsme ještě neslyšeli, jak mladí komsomolci rozdojili Kozla. Holt východ. Na závěr proběhlo ještě Okénko z domova, plné vašich vzkazů, vč. Klackova sdělení o opavském fotbale a Opavěnce a pak již skutečně „dobrou“. Jenže „Éva má narozeniny“, tak ještě popřát Šupolce k osmnáctinám a pak již zůstávají jen Motýl, Stopař a Pérák, a do třech rána a chystají závěrečnou náročnou hru jednotlivců na dnešek. Probouzíme se do sovětského rána. Jako každý den, přivezeme z nedaleké pekárny Illík, hromadu čerstvého pečiva. Cestou zpět na hřbitově v Olbramicích načepujeme asi 600 litrů pitné čerstvé vody. Vše vybalíme a mizíme a po sedmé jsme již ve velkokrámě, abychom nacpali dva vozíky zeleninou, mléčnými výrobky, masem a dalšími surovinami. Když se vracíme, nevěříme vlastním očím. Poprvé v životě vidíme, na vlastní oči, Brežněva, kterak vyjednává s nějakými Amíky a OSN. To víte, píše se rok 1964, a probíhá Studená válka, což je také název závěrečné hry jednotlivců. Na oběd jsme dostali pravý ruská boršč, dokonce se zakysanou smetanou, jako polévku. Nevěřil bych, že tuto ruskou pochoutku děcka fakt spořádají. Padl celý 20l hrnec. Pak ještě, neruské, těstoviny s boloňskou omáčkou s 8 kg mletého vepřového. Všechno pryč! Navíc Odpoledne se přiblížil závěr našeho cestovatelského putování Asií. Posádky obdržely podrobné mapy okolí našeho ležení, ve kterých měli zakresleno mnoho míst, která bylo potřeba nalézt. Na těchto místech splnit mnoho různých úkolů  a ty v táboře sdělit našim inženýrům Hanzelkovi a Zikmundovi. Z „garáže“ členové vytáhli svá kola a mohla začít veliká závěrečná hra našich posádek Strastiplné putování Svazem sovětských  socialistických republik. Milí posluchači a čtenáři, nyní když píšu tyto řádky, jsou již všechny posádky v cíli, probíhá mytí v teplé vodě a čeká nás večerní Kelišovo promítání v šapitó. Možná nás již čeká film z našeho putování, taky krátké pasáže z putování Zikmunda a Hanzelky před 60. lety a zřejmě asi možná nějaký film jen tak pro zábavu. Řekl bych, že bude možné přímo v kině, v šapitó usnout a zůstat do rána. Snad zde bude možno poslouchat večerní vysílání Radia HaZi. Milí naši doma, držet vlnu 108,00, držte vlnu Radia HaZi, jo a taky nám držte palce…

Poslední akce

poseni obrazekposeni obrazekposeni obrazekposeni obrazek
pisen

Chátrám - Tomáš Klus

capo 2

e-,a-,h7

Žiju v tom domě už tři a třicet let
A pamatuju jaký byl domovník Vaněk
To jak se snažil druhým rozumět
A kolik práce tu udělal za ně
Dříve náš dům jezdily okukovat davy
Dnes už se před ním nikdo nezastaví

e-,g,a-,h7


Tak chátrá
Jak ta chátra v něm, co nezná bratra
Jak jiní než oni jsou vždy druzí
Jak soudruzi shlíží na nás z patra


Snažím se aspoň opravit schody
Věřím že po nich můžeme k sobě blíž
Nesnáším dobře sousedský neshody
Pomalu vzdávám se touhy mít tu zdviž
Jak by to bylo ale krásné
Mít za kým jít když žárovka zhasne
Jak by to bylo zase boží
Kdyby dům ožil

Zatím chátrá
Jak ta chátra v něm, co nezná bratra
Jak jiní než oni jsou vždy druzí
Jak soudruzi shlíží na nás z patra

Tak chátrá
Jak ta chátra v něm, co nezná bratra
Jak jiní než oni jsou vždy druzí
Jak soudruzi shlíží na nás z patra


Nevím kdy ale prostě se to stalo
Že spolu doma taky mluvíme málo
Od kdy jsme si cizí tak brutálně hodně
Že není nic na čem se shodnem
Mlčíme tak že to začíná křičet
Zřejmě od doby kdy jsem odevzdal klíče
Domovník řekl nestarej se o nic
A všude je štěnic a všude je štěnic

RAP:Už nemám nic ve sklepě
Botník je prázdný
Dál věřím mu slepě
A kdekoho zazdím
Když říká mi něco
Nezajímá mě to
Co je to s námi
Mami, babi, teto

4x
Já chátrám
Jak ta chátra sám neznám bratra
Jak jiní než já jsou vždy druzí
Jak soudruzi shlížím na vás z patra


 

Srpen
Po Ut St Čt Pa So Ne
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031
Září
Po Ut St Čt Pa So Ne
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30

Vzkazy

Miška Klapetková12.08.2019 (07:20)
Ahoj, chybí mi kartička zdravotní pojišťovny, nezůstala u vás ještě od tábora? Prosím, prosím, koukněte a případně, kde si ji můžu vyzvednout. Moc děkuji.
Lucie - neregistrován08.08.2019 (22:44)
Ahoj, nenašel někdo doma po příjezdu z Balkánu šedou cyklobrašnu na kolo? smile Díky L.
TOM - neregistrován05.08.2019 (12:22)
Fotky z Balkánu jsou ve webové fotogalerii. smile
TOM - neregistrován02.08.2019 (07:29)
Zdravíme z Bosny od řeky Vrbas. Po dnech u moře jsme sjeli krásnou řeku Neretvu v kaňonu, navštívili město Mostar a vracíme se domů. Někdo jde na skály v kaňonu nad Vrbasem, který si chceme splout. Všichni jsme v pořádku. Těšíme se na vás. smile ahoj
TOM29.07.2019 (11:17)
Ahoj do Opavy a okolí, zdravíme z Boky Kotorské, sjeli jsme Taru, prošli se v Durmitoru, Bjelasic NP, na kolech zdolali velké vzdálenosti, Černá Hora je skutečně krásná. Všichni jsme v pořádku děcka jsou opravdu šikovná. Zvládají dobře. Držte nám palce. Ahoj. smile
partneři
Opava Atom MS krajk KCT MSMT Tesco

TOM 4207 KADAO děkuje MŠMT ČR za finanční podporu sportovní a turistické činnosti dětí a mládeže v rámci programu MŮJ KLUB.

A-TOM ČR, TOM 4207 KADAO se umístil na 1. místě v soutěži hypermarketu Tesco Opava, v rámci Nadačního fondu Tesco „Vy rozhodujete, my pomáháme“. Tímto chceme poděkovat Nadačnímu fondu Tesco za příležitost účastnit se tohoto nadačního programu a zejména všem lidem, kteří hlasovali pro náš projekt "Zvedněme děti od počítačů". Prostřednictvím 9 780 hlasů jsme získali 30 000 Kč, ze kterých financujeme aktivity celoroční činnosti roku 2019 pro děti a mládež Turistického oddílu Kamarádi dálek Opava. Děkujeme, že pomáháte.

TOM 4207 KADAO děkuje MORAVSKOSLEZSKÉMU KRAJI a STATUTÁRTNÍMU MĚSTU OPAVA za finanční podporu CELOROČNÍ sportovní, turistické a táborové činnosti dětí a mládeže v rámci DOTAČNÍCH programů